Den 15 25.7.2008

 

- ráno přesun se stany do vedlejšího údolí

- výlet k ledovci

- po cestě potkáváme domorodou ženu s dětmi, raci opět ustupují, 3 se schovávají za kámen, Xtaup prchá zpět ke stanům pro doklady

- holčička přináší sýrové kuličky, raci za kamenem jimi nenápadně krmí pejska

- paní se nás ptá kolik je té holčičce co máme s sebou

- Hudy nese Xtaupovi kousek chleba se smetanou

- Xtaup aby  se vyhnul domorodé paní jde po druhé straně řeky, kde ho ale stejně když si myslí že je všechno v pohodě zaskakují stany horolezců

- brodí řeku k ostatním a dostává od Hudy slibovaný propocený oválený kousek zmuchlaného chleba se žluklou smetanou

- dělíme se na tři skupiny které jdou do tábora po různých stranách řeky

 


0886.html


0887.html


0888.html


0889.html


0890.html


0891.html


0892.html


0893.html


0894.html


0895.html


0896.html


0897.html


0898.html


0899.html


0900.html


0901.html


0902.html


0903.html


0904.html


0905.html


0906.html


0907.html


0908.html


0909.html


0910.html


0911.html


0912.html


0913.html


0914.html


0915.html


0916.html


0917.html


0918.html


0919.html


0920.html


0921.html


0922.html


0923.html


0924.html


0925.html


 

Den 16 26.7.2008

 

- sestup do údolí, nikdo nemluví (2470 m n.m. – 1695 m n.m.)

- jdeme opuštěným Karášvilem, spousta prázdných domů

- potkáváme Rusáky a měníme trasu do Tádžikistánské enklávy

nacházíme opuštěné obětní místo v opuštěné vesnici, tady se nám nechce spát

- veselý večer bez alkoholu

- spíme mezi hovny u řeky

 


0926.html


0927.html


0928.html


0929.html


0930.html


0931.html


0932.html


0933.html


0934.html


0935.html


0936.html


0937.html


0938.html


0939.html


0940.html


0941.html


0942.html


0943.html


0944.html


0945.html


0946.html


0947.html


0948.html


0949.html


0950.html


0951.html


0952.html


0953.html


0954.html


0955.html


0956.html


0957.html


0958.html


0959.html


0960.html


0961.html


0962.html


0963.html


0964.html


0965.html


0966.html


0967.html


0968.html


0969.html


0970.html


 

Den 17 27.7.2008

 

- pokračujeme v sestupu

- chlap s lanovkou nám přiváží meruňky

- voláci nás z tádžikistánské enklávy vhánějí zpět na Kyrgyzské území aby nás mohli stáhnout o krbku Peter, sluneční brýle, kompas, pytlík Brufenu a 1500 som za převoz přes enklávu, kterou bychom pravděpodobně bez problémů prošli

- velitel byl největší lhář a komediant, zabavil prachy a nechal nás na starosti řidiči vojenského Žuku

- vyjednáváme s taxikáři cenu do Oše, neúspěšně, Drápalík má skvělou taktiku, mlčet, kývat a říct: To mnogo

- pohádky o prázdném taxi nazpátek a adin dolar adin liter nafty

- alespoň nás pohostili a jako tradičně jsme dostali frisbee, meruňky a čaj

- voják nás chudák bere k sobě domů

- sedíme na verandě, trapné ticho

- navštěvujeme magazynu se zmateným dědkem, který se snaží najednou protlačit 4 chleby přes malinké okýnko

- krátký spánek pod extrémně těžkými dekami

- mnoho lidí v noci ruší venkuspící rodinu chozením na záchod

 


0971.html


0972.html


0973.html


0974.html


0975.html


0976.html


0977.html


0978.html


0979.html


0980.html


0981.html


0982.html


0983.html


0984.html


0985.html


0986.html


0987.html


0988.html


0989.html


0990.html


0991.html


0992.html


0993.html


0994.html


0995.html


0996.html


0997.html


0998.html


0999.html


1000.html


1001.html


1002.html


1003.html


1004.html


1005.html


1006.html


1007.html


1008.html


1009.html


1010.html


 

Den 18 28.7.2008

 

- ráno maršrutka v 6 s hodný pánem

Někdo: A kde to vlastně teďka jedeme?

Maršrukář: Ale, jedeme zrovna pře Tádžikistánské území. (najednou to jde bez problémů)

- příjezd do Batkentu, ujímá se nás hodná paní a zařizuje nám odvoz okolo uzbekistánské enklávy

- v Oši jsme velice rychle asi ve tři

- pomatený český pán žijící 6 let v Kyrgystánu nás odchytává na maršrutkovém stanovišti

- vypráví o proroctví, nadcházející genocidě Židů (kvůli která zde je aby jí zabránil výstavbou malých vodních elektráren) a o 10 egyptské ráně

- oznamuje nám přesný rok kdy se Kalifornie oddělí od Ameriky

- Pinďa s Drápalíkem prchají jako první

- ostatní posléze odcházejí do hospody

- príma hospoda, teplé pivo, pod stolem hoří pařez, místní kolemjdoucí čumí jako obvykle

- přibíhá samocestující Izraelka a ptá se nás na maršrutku do Biškeku, říkáme jí že žádná nejede a že nemá jinou možnost než se s námi opít, jít spát do rozbité lochnesky a ráno jet naší soukromou maršrutkou

- Joska dostává nápad objednat v hospodě vodku

- pak jde s Máňou koupit píseň Ajaš ajaš popsanou výše a prodejcům nelegálních CD ji pouští z Pinďova mobilu

- kupuje se další vodka a odchází se do lochnesky, tam se dál pije

- přišly prudit pánve a milicionáři

- Izraelka se bála o svou bezpečnost, ale nevěděla že si lehá vedle papírového Tomáše Kušty

 


1011.html


1012.html


1013.html


1014.html


1015.html


1016.html


1017.html


1018.html


1019.html


1020.html


1021.html


1022.html


1023.html


1024.html


1025.html


1026.html


1027.html


1028.html


1029.html


1030.html


1031.html


1032.html


1033.html


1034.html


1035.html


1036.html


1037.html


1038.html


1039.html


1040.html


1041.html


1042.html


1043.html


1044.html


1045.html


1046.html


1047.html


1048.html


1049.html


1050.html


 

Den 19 29.7.2008

 

- ráno drobné výpady na tržiště

- přichází místní zpitka a žádá po Pinďovi peníze

Zpitka: Pet somou

Pinďa: Nerozumím.

Zpitka: Pet somou.

Pinďa (dělá že rozumí): Á, pet slonou!

Zpitka: É, nět elefant!

- pak žádá vodku, Pinďa mu dává prázdnou flašku, zpitka se klaní a spokojeně odchází, že je prázdná si uvědomuje až za brankou a vrací se i s kamarádem

- najednou v lochnesce oblak mlhy ze které vystupuje potulný vykuřovač a žádá somy, nikdo netuší kde se vzal

- po této příhodě ukončujeme den otevřených dveří na české ambasádě a uzavíráme díru v oplocení lochnesky

- odcházíme do restauračky v parku, servírka je na zahraniční turisty, které může obrat tak nadržená, že krade konkurenci skleničky

- maršrutka, chlap nás chce opět ojebat o 2000 som za to že máme moc báglů, když se nenecháme natáhnout, směje se nám před ostatními maršrutkáři, že jsme somráci, zmrd

- vysvětluje že jeden litr jeden dolar, nastupujeme a potíme se v přetopené maršrutce

- z ničeho nic další potulný vykuřovač a vhání kouř do vnitř, čímž velice zlepšuje dýchatelnost vzduchu

- odjezd z Oše

- v autě dochází Jalalabat a všem se chce na záchod, čurák ale nechce zastavit a nereaguje na žádnou z výzev, aspoň že mu upadlo kus auta

 


1051.html


1052.html


1053.html


1054.html


1055.html


1056.html


1057.html


1058.html


1059.html


1060.html


1061.html


1062.html


1063.html


1064.html


1065.html


1066.html


1067.html


1068.html


1069.html


1070.html


1071.html


1072.html


1073.html


1074.html


1075.html


1076.html


1077.html


1078.html


1079.html


1080.html


1081.html


 1081.html


1083.html


1084.html


1085.html


1086.html


1087.html


1088.html


1089.html


1090.html


 

Den 20 30.7.2008

 

- ve tři ráno jsme v Biškeku, Hudybloudění nočním městem

- na autobusáku otravují socky, že je bolí hlava protože včera hodně pily a ať jim dáme somy, nasrat a šáteček

- Izraelka se směje našemu malovanému průvodci od Pinďi

- loučení, králící, Pinďa, Drápalík a Janča odjíždějí k jezeru Izik-kul, zbytek s Izraelkou jede do Karášvil

- všichni v maršrutce vytuhávají

- Karakoi, taxikáři tradičně otravují (taxi taxi, do maršrutky vás s batohy nevezmou), první maršrutka nás hned bere

- loučení s Izraelkou

- jídlo v luxusní restauraci s příznačným názvem Luxus, Zikáč by nás pochválil

- Hudy si dává „český salát“ ve kterém je mnoho tolik pro českou republiku typického citrónu

- bereme taxi za 200 som, zmrd se nás ptá jestli už jsme někdy v Karakoi byli a když řekneme že jo, vyhazuje nás s tím že je tady špatná cesta a že je most nedaleko, nebyl

- utábořujeme se u cesty a pečeme točák

- Kuštymu dnes končí hrníčková dieta

 


1091.html


1092.html


1093.html


1094.html


1095.html


1096.html


1097.html


1098.html


1099.html


1100.html


1101.html


1102.html


1103.html


1104.html


1105.html


1106.html


1107.html


1108.html


1109.html


1110.html


1111.html


1112.html


1113.html


1114.html


1115.html


 

Den 21 31.7.2008

 

- vstáváme v deset a odcházíme v půl jedné

- potkáváme hromady turistů a pět německých skautek

- přicházíme do turistického tábora, nechutné

- jdeme dál, nacházíme pěkné místo mezi potoky

- Hudy s Košťálem odcházejí pro chleba a vodku, poprvé se Hudy vrací pro foťák, podruhé se vrací i s Kuštym a třemi pastevci na koních, kteří nás stáhnou o 200 som za stany, potřetí se smutně vracejí a nesou jednu vodku za 150 som a jeden chleba za 60 som

- pijeme vodku u ohně a Kušty už nás po třicáté za zájezd upozorňuje na to, že až potká tuto vodku tak 2 koupí domů

 


1116.html


1117.html


1118.html


1119.html


1120.html


1121.html


1122.html


1123.html


1124.html


1125.html


1126.html


1127.html


1128.html


1129.html


1130.html


1131.html


1132.html


1133.html


1134.html


1135.html


1136.html


1137.html


1138.html


1139.html


1140.html